Je možné správu kabinetu považovat za součást tzv. jiných úkolů a může ředitel tuto povinnost učiteli nařídit?

Při výkladu nepřímé pedagogické činnosti, resp. dalších prací souvisejících s přímou pedagogickou činností, lze vycházet zejména z vyhlášky č. 263/2007 Sb., která v § 3 odst. 1 obsahuje demonstrativní výčet činností, jež lze za tyto práce považovat. Podle tohoto ustanovení se jedná o další práce související s přímou pedagogickou činností, které jsou dohodnuty s pedagogickým pracovníkem, přičemž mezi nimi je výslovně uvedena také odborná péče o kabinety, knihovny a další zařízení sloužící potřebám vzdělávání. 

Ačkoli je v praxi běžné, že některé z těchto činností (zejména příprava na přímou pedagogickou činnost či hodnocení žáků) jsou považovány za standardní součást práce učitele a nebývají individuálně sjednávány, z dikce vyhlášky jednoznačně vyplývá požadavek dohody s pedagogickým pracovníkem. Z tohoto důvodu je otázka jednostranného nařízení výkonu těchto činností ze strany ředitele školy právně sporná.

S ohledem na výše uvedené se proto lze spíše přiklonit k závěru, že ředitel školy by neměl bez souhlasu pedagogického pracovníka pověřit správou kabinetu zaměstnance s druhem práce „učitel“, pokud tato činnost není sjednána v pracovní smlouvě, pracovní náplni nebo jinak prokazatelně dohodnuta. 

Odborná péče nebude běžná údržba kabinetu, ale spíše půjde o činnosti bezprostředně související s výukou daného předmětu a vyžadující odborné pedagogické kompetence učitele, typicky: evidence, třídění a odborná správa učebních pomůcek a didaktického materiálu, metodické zajišťování pomůcek pro výuku (výběr, aktualizace, vyřazování zastaralých pomůcek), příprava a údržba specializovaných výukových sad (např. laboratorních, technických, výtvarných).